Povzbuzování domácích a oslavné chorály:

„Es-ká Baťa, es-ká Baťa!“ (občas se opravdu ještě ozvalo)

„Šev-ci, šev-ci!“

„Gottwaldov (ta-ta-ta) Gottwaldov!“

„Jedeme Šév-ci jedeme!“

„Gottwaldov jéde Gottwaldov!“

„Poď-me ševci, poďme do toho, hej, poďme do toho (poďme do toho)!“

„Góla dáme, góla!“

„(ta-ta-tatata, tatata-ta-ta) góla!“

„Gottwáldov gól, Gottwáldov gól!“

„Ho-ši bojovat, ho-ši bojovat!“

„Zetor (Spartu, Duklu…) uděláme!“

„Zvítězíme, zvítězíme, zvítězíme Gott-wal-dov!“

„Jedině Šév-ci, jedině Šév-ci, jedině Ševci zví-tě-zí!“

„Jéde, jéde, jede Gottwaldov, jede Gottwaldov, jede Gottwaldov

(nanánaná-nanánaná)!“

„Dejte jim góla, Gottwaldov, dejte jim góla, dejte jim góóláá,

Gottwaldov dejte jim gólá (dejte jim góla)!“

„Heja heja hééjáá heja, heja heja héjá Ševci!“

„Gottwaldov to musí, Gottwaldov to potřebuje, Gottwaldov to mu-sí mít

(protože je fláma, flámuje do rána, proto on to musí mít)!“

„Máme dva body, šá-la-lá-la-la, máme dva body šá-la-lá-la-lá-la!“

„Mý tu lí-gu stejně vyhrajem, stejně vyhrajem, stejně vyhrajem!“

„Há-cé Haméé, mistŕŕŕ ligýýý!“

„To je ono, to je ono!“

„Ještě jeden, ještě jeden!“

„Deset, deset!“

„Jedna, dva, tři….góóól!“

a jednou když „Ševci“ ne a ne dát branku:

„Nula….góóól!“

„Dáme jim tam deset banánů, deset banánů, deset banánů!“

A na soupeře:

„Brno nemá na ligu!“

„Tesla-klesla!“

„Kladno-na dno!“

„Cíírkus Dukla!“

„Zeléni moz-ci!“

„Zruš-te armádu, zruš-te armádu!“

„Komedyjáánti, komedyjáánti, komedyjanti při-je-li!“

„Trákto-risti!“

„Jedině Zétor, jedině Zétor, jedině Zetor ses-tou-pí!“

„Kde mááte ko-tel!“

 „Bijte je, bijte je!“

„Bííj, a bííj a bíj Slováka do hlavy!“

„Tá-hněte domů, tá-hněte domů!“

„Spartáá, Spartáá, bůůzerantů partááá!“

„Vitkóvice, Vitkóvice, to je pr-del v repůůblice!“

 „Zá-palte Vsetín, začňééte od Láápače!“

 „Nemáte na-to!“

A na rozhodčí:

„Pé-ní-zé, pé-ní-zé!“

„Kolíík ti da-li!“

„Vzpá-matuj se!“

„Soudce je vůl, soudce je vůl!“

„Zkůůů.vil zá-pas!“

„Róóz-hod-čí, néé-sta-čí!“

 specielně na O.Bradu:

„Rana, brada, zem, rana, brada, zem!“

a další:

„…..je prase, ….je prase!“

„Debil, debil, róóz-hod-čí je debil!“

A na hráče (na domácí):

Většinou se skandovalo jméno a příjmení těch nejlepších (klasicky) např.

„Jíírka Kráálík!“

„Tóónda Stavjaňa!“

„Jáárda Balaštík!“

a speciálně třeba:

„Ros-ťo zavěs, Ros-ťo zavěs!“ (Vlach)

„Lu-ďo bojuj, Lu-ďo bojuj!“ (Pelc)

„Míchačka, bííííj!“ (Michalovský)

„Pusťte Vlacha na led, pusťte Vlacha na led!“

A na hráče soupeře:

„Cííígáánéé, cíígáánéé!“

„Sršéééň je cíí-gan!“

„Čééchmáánéék, Čééchmáánéék!“

A na brankáře:

„Šindéél chce gó-la!“

speciálně na Langa:

„Karéél chce gó-la!“

a další:

„Čechmánek to pus-tí!“

„Něco ti tam spáádlo!“

„Půůůůůůsť!“

A při faulu:

„Měls ho zabit, měls ho zabit!“

„Vypadni, vypadni!“

„Seberte to hovno, seberte to hovno!“

„Okamžitě ven, okamžitě ven!“

„To nééni mož-né!“

Ale když se vyhrálo:

„Mistři, mistři!“

„Ho-ši děkujem, ho-ši děkujem!“