Ševci 1998-99
HC ZPS - BARUM ZLÍN
VEDENÍ KLUBU
Prezident: Radomír Zbožínek, členové představenstva: Milan Maděryč,
Milan Bačák, Ondrej Gattnár, Zdeněk Venera, František Kusák, generální
manažer: Bohumil Kožela, sport.manažer: Ladislav Maršík, obchodní
manažer: Miroslav Michalovský, manažer: Karel Jankovič, vedoucí ZS:
Petr Šivic
REALIZAČNÍ TÝM
Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: Jiří Gatěk, František
Zálešák, Miroslav Adámek, masér: Lubomír Pálka, kustod: Miloslav Sedlák
TRENÉŘI
Zdeněk Venera, Antonín Stavjaňa
HRÁČI
Před sezónou odešli:
Robert Hamrla (K.Vary), Petr Kuběna (Znojmo), Jaromír Dragan (Košice),
Pavel Kowalczyk (Vítkovice), Jan Krajíček (Opava), Petr Kuchyňa (Opava),
Pavel Rajnoha (Jihlava), Pavel Janků (K.Vary), Branislav Jánoš (Třinec),
Oto Haščák (Trenčín), Jaroslav Kristek (Tri City Americans – WHL), Martin
Špaňhel (Plzeň)
V průběhu sezóny:
Pavel Augusta (Plzeň), Tomáš Němčický (Vítkovice)
Před sezónou přišli:
Richard Hrazdíra (Litvínov), Pavel Augusta (Opava), Patrik Hučko (Třinec),
Michal Tomek (Opava), Petr Vala (Seattle – WHL), Ondřej Veselý (Portland
– WHL), Petr Leška ml. (z host. v Plzni), Marek Zadina (Třinec - host.),
V průběhu sezóny:
Tomáš Kapusta (Blues Espoo - Fin.), Rostislav Malena (Třebíč), Karel
Šefčík (Třebíč - host.), Jakub Žiška (Uh.Hradiště), Tomáš Martinák (Přerov -
host.),
SOUPISKA
Brankáři: Jaroslav Kameš, Richard Hrazdíra, Petr Tuček,
Obránci: Martin Hamrlík, Patrik Hučko, Jiří Marušák, Pavel Mojžíš, Karel
Rachůnek, Tomáš Žižka, Pavel Augusta, David Březík, Karel Šefčík, Marek
Dora, Jiří Jemelka, Rostislav Malena
Útočníci: Roman Meluzín, Petr Čajánek, Josef Štraub, Marek Zadina,
Miroslav Okál, Michal Tomek, Petr Leška ml., Tomáš Kapusta, Petr Vala,
Ondřej Veselý, Jaroslav Balaštík, Martin Ambruz, Tomáš Němčický, Tomáš
Martinák, Jakub Žiška, Ivan Rachůnek, Martin Erat
Letošní sezóna byla v mnohém výjimečná. Možná už tím, že na rozdíl
od těch předchozích do ní „Ševci“ nevstupovali s přehnaným ambicemi ani
s „bombastickými“ posilami. Vedení tentokrát vsadilo na trenéry a také
na hráče, kteří už většinou ve Zlíně působili, zažili s ním úspěchy
i neúspěchy, a měli k tomuto městu i klubu určitý vztah.
Trenéři zase vsadili na pevnou obranu, bojovnost a disciplínu a povedlo
se jim vytvořit skutečný tým. Začalo se rodit výborné mužstvo, které potom
celé čtyři roky hrálo na špičce extraligy a připravilo svým fanouškům spoustu
skvělých zážitků.
Ke Zdeňku Venerovi, který přebral mužstvo v minulé sezóně, přišel
ze Vsetína Antonín Stavjaňa, bývalý výtečný obránce „Ševců“ , který ukončil
hráčskou kariéru a ve svém rodném klubu tak zahájil trenérskou. A protože
oba trenéři hrávali v obraně, bylo celkem pravděpodobné, na co bude Zlín
sázet.
Po loňském brankářském „propadáku“ bylo důležité, že se konečně uzdravil
Jaroslav Kameš a do nové sezóny nastupoval zcela fit. K němu přišel
Richard Hrazdíra, který se do Zlína vrátil z angažmá v Litvínově. Z obránců
kromě Krajíčka a Kuchyni odešel také Pavel Kowalczyk, který se ve Zlíně
cítil nedoceněný. Odešel také Pavel Janků, který odehrál za „Ševce“ pět
sezón a nastřílel spoustu gólů. Krátkou epizodou se stalo působení Haščáka
a Jánoše. Špaňhel přestoupil do Plzně a Kristek se rozhodl zkusit štěstí
v zámoří.
Naopak do Zlína se vrátili Patrik Hučko, Michal Tomek (ten po sedmi letech),
a z juniorských soutěží v zámoří Ondřej Veselý a Petr Vala. Na hostování
z Třince přišel Marek Zadina.
Sezónu zahajují „Ševci“ v Plzni a remíza 1:1 naznačuje, jakým stylem budou
hrát. V domácí premiéře čeká Litvínov. Stadión je zaplněný, diváci se
na hokej těší. A hráči je nezklamou. Velkou bojovností a nasazením
přehrávají soupeře a vítězí 4:1. A to je teprve začátek mimořádných
domácích výkonů. Zlín potom vyhrává v Opavě 2:1 a v K.Varech 5:3.
Přijíždí Sparta. Zápas se hraje za velkého nadšení jak hráčů, tak diváků.
Ambiciózní Sparta se nestačí divit, jak dobře domácí hrají. Ti vítězí 3:1
a jsou na špici tabulky! První zápas prohrají až v osmém kole, v Pardubicích
2:3. Poté „Ševci“ ztratí pár bodů za remízy a Vsetín se v čele tabulky
osamostatňuje. Zlín je druhý, a toto umístění udrží vlastně až do konce. Kdo
by to byl před sezónou řekl!
V říjnu odchází do Vítkovic Tomáš Němčický, který loni odehrál dobrou
sezónu, ale letos mu to pod vedením nových trenérů „nesedlo“. Naopak
do Zlína se vrací ( po 9 letech !) Tomáš Kapusta, který zahájil letošní sezónu
ve Finsku. „Vykrystalizuje“ se sestava, která s menšími obměnami vydrží až
do konce: Kameš – M.Hamrlík, Mojžíš – Hučko, Marušák – Žižka,
K.Rachůnek – M.Okál, Čajánek, Meluzín – Zadina, Štraub, Kapusta –
Tomek, Leška, Veselý – Balaštík, Vala, Ambruz.
Od 16. do 25. kola „Ševci“ deset zápasů po sobě neprohrají. A v této sérii je
také zápas Zlín – Vsetín (22. listopadu). Vyprodaný stadión je doslova
„nastartován“. Všichni touží vyhrát nad velkým rivalem také na domácí půdě.
Hraje se nádherný hokej a možná je to vůbec nejkvalitnější zápas sezóny.
Těsně před koncem vede Zlín o branku. Vsetín nasazuje power – play a zle
domácím zatápí. Pár vteřin před koncem však Roman Meluzín vybojuje puk
u mantinelu a vysokým obloukem ho posílá na prázdnou vsetínskou branku.
Puk letí nekonečně dlouho a tak vysoko, že i diváci v horních řadách si
můžou prohlédnout logo, které je na něm vyobrazené. Potom se však snáší
k ledu a k velké radosti fanoušků doklouzává do branky! 4:2, poprvé
porážíme Vsetín také doma. Konečně!
Z většinou těsných zápasů a nízkého skóre vybočuje zápas na Slavii 10:5
a také v Karlových Varech 8:6. Skutečnou kuriozitou jsou televizní zápasy
Zlína. Televizní diváci mohli vidět tyto: v Č.Budějovicích 1:5, v Třinci 0:7
a v Pardubicích 5:8 ! Kdo neviděl žádný domácí zápas „Ševců“, ten asi
nechápal…
Zlín odehrál doma 24 zápasů bez prohry. O to nepříjemnější bylo procitnutí,
že ten 25. přišel právě proti Vsetínu, který už „jel“ naplno. Porážka 2:7 hodně
bolela. Rozhodně však nemohla pokazit celou sezónu. „Ševci“ obsadili
v tabulce výborné 2. místo a byli odhodláni potvrdit toto umístění také v play
– off.
Čtvrtfinálovým soupeřem jsou Pardubice. Začíná se ve Zlíně. Pardubičtí,
kteří v sezóně nehráli nijak oslnivě, si zřejmě na Zlín docela věří. Trenér
Říha hecuje své svěřence, „ozdobené“ červenými přelivy (také pardubičtí
trenéři podlehli této „módě“), k maximální bojovnosti. První utkání rozhodne
jediná branka, kterou střílí obránce Marušák. Zlín vyhrává 1:0. Když odchází
mužstva do kabin, zřítí se náhle na střídačce hostů útočník Mikeska, prý
zasažený plechovkou z hlediště. Pardubičtí začínají dělat hrozné divadlo.
Ovšem že to bylo skutečně divadlo se ukáže až později. Po zápase
zasedají všelijaké komise a řeší se bezpečnost hráčů. Dokonce se prý
uvažuje o kontumaci! Že by to došlo až tak daleko? Nakonec je výsledkem
to, že před dalším zápasem visí nad střídačkami jakési nesmyslné sítě, přes
které není pořádně vidět. Potom se však ukáže, že plechovka Mikesku
opravdu netrefila a celá „aféra“ vyšumí.
Zápas číslo dva je věrnou kopií prvního. První gól domácích dává Petr
Čajánek a dlouho je skóre zase 1:0. Tentokrát však snahu Pardubic
zastavuje pět minut před koncem Roman Meluzín. 2:0 pro Zlín!
Urputný hokej podračuje také v zápase v Pardubicích. Domácí uhájí
po šedesáti minutách stav 1:1. V prodloužení rozhoduje po Hamrlíkově
střele přesnou tečí znova Petr Čajánek. 2:1 a „Ševci“ jsou v semifinále!
Ve třech zápasech obdrželi pouze jeden gól. Byla to fuška, ale teď je čas
na odpočinek, protože potenciální soupeř Třinec se „bije“ s Plzní na pět
zápasů.
Třinec nakonec opravdu postoupí a přijíždí do Zlína. V prvním zápase se
„Ševcům“ daří. Tahounem je Josef Štraub, který dává první branku přesto,
že je hákován soupeřem. Zlín vítězí 5:1.
Druhý zápas je mnohem hektičtější. Trenér Hadamczik hecuje své svěřence
k bojovnosti, a trochu se obávám toho, že také k faulům. Jak je to
doopravdy, to ví on sám. Loňský spoluhráč Jánoš vezme Karla Rachůnka
„sekerou“ přes ruce, a vyřadí ho tak na několik zápasů. V utkání plném faulů
a protestů vyhrává Zlín 2:1. Obě branky dává Roman Meluzín po brilantních
přihrávkách Okála a Čajánka. Po první brance kapitán hostů Král
donekonečna protestuje a stěžuje si i po zápase. Prý to bylo zakázané
uvolnění. Rozhodčí pochopitelně branku neodvolá a „Ševci“ slaví výhru.
Protože jsou velikonoce, objíždí kluziště s velkým „tatarem“ a zdraví diváky.
Jeden fanoušek něco signalizuje na gólmana hostí Biegla. Jako by si s ním
chtěl něco „ručně vyřídit“. Biegl přijíždí k mantinelu – a tam mu rozjařený
fanda nalévá štamprli slivovice…
Ale není každý den posvícení. První zápas v Třinci „Ševcům“ nevyšel.
Přestože dali první branku, prohráli nakonec 1:5.
Druhý zápas nazvali novináři „Hokejový thriller“, a myslím, že mnohým
Zlíňákům tak opravdu mohl připadat. Zlín totiž vedl v tomto zápase už 4:1
a vypadalo to na postup. Jenže potom přišel neuvěřitelný kolaps.
Po hrubých chybách obrany a hlavně gólmana dokázal Třinec ztracený
zápas otočit! Na 4:4 vyrovnával Král nahozením od mantinelu. Výhru 5:4
zajistil Třinci Jánoš, jehož oblouček ze středního pásma, který ani na branku
nesměřoval, si nešťastný Kameš srazil do vlastní klece. Jaroslav Kameš
se po tomto zápase „sesypal“ a další dvě utkání do branky nenastoupil. Tak
tedy 2:2 na zápasy a rozhodne se ve Zlíně.
Do zápasu „o všechno“ nastupuje do branky „Ševců“ Richard Hrazdíra.
Atmosféra v hledišti se dá nazvat jako střízlivá. Fanoušci pořád ještě
nestrávili prohru v minulém zápase. Navíc všechny brzo zmrazí třinecký
Pletka, když střelou zdálky překonává Hrazdíru. Ale ani Třinci přece nemůže
všechno vycházet. V desáté minutě hrají domácí přesilovku. První pětka
Zlína zamkne hosty před Bieglem a Žižka bekhendem vyrovnává!
V 16. minutě nasazuje k výpadu Leškova řada, k puku se dostává Ondřej
Veselý – a „Ševci“ vedou 2:1! Ve druhé třetině branka nepadne. Zlín je lepší,
a tak doufáme, že alespoň gól nedostane. Na začátku třetí části se znovu
prosazuje Čajánkův útok. Pokud je na ledě, hosté už opravdu neví „kam
skočit“. Střelu od modré vyráží Biegl přímo na volného Miru Okála a - góóól!
Šťastný střelec šplhá na mantinel a „plácá“ si s diváky. 3:1, dokonalý obrat!
Potom se zápas trochu zklidní a další zápletka nastává až deset minut
před koncem. Třinecký Sekeráš snižuje na 2:3. Hosté ještě bojují, ale už jim
evidentně docházejí síly. Ani Hadamczikovo řvaní nepomáhá. Další gól už
nepadne, Zlín vítězí 3:2 a je ve finále! Ještě „děkovačka“ hráčů divákům (a
diváků hráčům ) a otázka : Máme ve finále na Vsetín?
Ten už sice získal čtyři tituly, ale letos se zdá opravdu mimořádně silný.
Navíc Patera a Procházka ještě titul nikdy nezískali. A nakonec se právě oni
stávají klíčovými postavami finále.
Začíná se ve Vsetíně. Zlín nastupuje s pěti zápasovou sérií proti Třinci
v nohou a s Hrazdírou v bráně. První zápas je poněkud „jalový“ a Vsetín ho
vyhrává s přehledem 3:1.
Druhý zápas hraje Zlín o něco lépe, jenže góly dává Vsetín a vede už 4:1.
Prim hrají „zlatí hoši“ Patera s Procházkou. „Ševci“, v jejichž bráně nastoupil
znovu Kameš, kterého však po třetím gólu vystřídal mladík Tuček, dokážou
ještě snížit, ale třetí branku dávají až při power – play těsně před koncem.
Prohrávají 3:4.
Před zápasem ve Zlíně panuje v hledišti báječná atmosféra. Diváci jsou rádi,
že vidí finále a docela si to užívají, přestože ví, že šance na titul je opravdu
malá. Ale pořád ještě žije! Do branky se vrací Kameš a diváci ženou „Ševce“
do útoku. Na konci první třetiny stadión exploduje. Na modré se dostává
k puku „bomber“ Hučko – a je to 1:0! Ve druhé třetině však kraluje Vsetín
a otáčí na 3:1. Pár minut před koncem zápasu se k odraženému puku
dostává Čajánek a snižuje na 2:3. Jenže Vsetín už si zápas pohlídá.
Vyhrává 4:2 a po čtyřech letech zase ve Zlíně získává mistrovský titul.
Tentokrát už u toho není Vlach a Stavjaňa je na té „správné“ straně. „Ševci“
však nemusí smutnit. Na rozdíl od roku 95´ tentokrát na titul opravdu neměli.
Vlastně se stali jakýmsi neoficiálním mistrem „zbytku ligy“, protože za Vsetín
hrál letos v podstatě český „nároďák“. Čechmánek, Dopita, Patera,
Procházka…
Ale to už je teď celkem jedno. Zlínští hráči přebírají stříbrné medaile.
Radujeme se s nimi a děkujeme za skvělou sezónu. A snad to na ten titul
někdy přece jenom vyjde. Třeba už za rok…
Tak ještě pár slov o jednotlivých hráčích. Jaroslav Kameš odchytal svou
nejlepší sezónu ve Zlíně. On pomohl týmu a tým zase jemu. V prvních pěti
zápasech play – off dostal pouhé tři branky! Škoda jeho výpadku v Třinci, ale
ten přece nemohl zastínit jinak výborné výkony.
Lídrem zlínské obrany se stal Martin Hamrlík, platný hlavně v přesilovkách.
Získal 35 bodů (10+25) . Svou nejlepší sezónu ve Zlíně odehrál Patrik
Hučko, kterému tentokrát vycházela jeho pověstná střela. Celkem dal 15
branek. K výborným výkonům se rozehrál také jeho spoluhráč z obrany Jiří
Marušák. V kanadském bodování byl nejlepší Roman Meluzín - 51b.
(24+27), který odehrál skvěle především základní část. Lídry byli Štraub
a Čajánek. Ale nakonec bych tady mohl vyjmenovat skoro všechny. Celou
sezónu hráli „Ševci“ na čtyři útoky, které se výborně sehrály a každý z nich
mohl rozhodovat zápasy.
Nakonec je třeba zmínit trenéry Veneru a Stavjaňu, kteří dokázali mužstvo
přesvědčit a vštípit mu taktiku, která se ukázala jako úspěšná.
Kanadské bodování 1998/99 (Play-off)
