Ševci 1993-94
AC ZPS ZLÍN
VEDENÍ KLUBU
Prezident: Josef Ondík, viceprezident: Jaroslav Čeřovský, Miloslav Boček,
členové představenstva: Roman Vaškůj, Milan Maděryč, Bohumil Kožela,
Vladimír Dočkal, Zdeněk Kroča, Karel Jankovič, vedoucí ZS: Miroslav
Michalovský, sport. manažer: Ladislav Maršík
REALIZAČNÍ TÝM
Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: Jiří Gatěk, František Zálešák,
masér: Lubomír Pálka, kustod: Miloslav Sedlák
Josef Augusta, Miloš Říha, po odvolání J.Augusty (říjen), Miloš Říha, Josef
Kožela
HRÁČI
Před sezónou odešli:
Pavel Maláč (Jihlava - vojna), Jaroslav Hub (Jihlava - vojna), Vladimír Vlk
(Trenčín), Václav Baďouček (Plzeň), Radim Raděvič (Vsetín), Miroslav
Chalánek (Olomouc), Lubomír Václavíček (Prostějov), Michal Grošek
(Winnipeg Jets), Radek Bonk (Las Vegas - IHL), Zdeněk Sedlák (Tábor -
vojna), Martin Kotásek (Tábor - vojna), Radek Haut (Hodonín)
Před sezónou přišli:
Mojmír Nečas (Vyškov - z vojny), Jaroslav Benák (Jihlava), Robert Svoboda
(Tábor - z vojny), Petr Kaňkovský (Jihlava), Pavel Janků (Kometa Brno),
Roman Mejzlík (Jihlava), Tomáš Němčický (Olomouc), Jan Kašík (Jihlava -
z vojny), Tomáš Kotrba (Sparta)
V průběhu sezóny:
Arne Kroták, Habart Wittlinger, Slavomír Pavličko (Poprad - na play-off)
SOUPISKA
Brankáři: Richard Hrazdíra, Mojmír Nečas, Petr Kuběna
Obránci: Jaroslav Benák, Roman Kaňkovský, Radim Tesařík, Pavel
Kowalczyk, Pavel Rajnoha, Miloslav Gureň, Patrik Hučko, Jan Krajíček,
Robert Svoboda
Útočníci: Petr Kaňkovský, Pavel Janků, Josef Štraub, Juraj Jurík, Roman
Mejzlík, Miroslav Okál, Roman Meluzín, Tomáš Němčický, Zdeněk Okál,
Petr Čajánek, Martin Čech st., Jan Kašík, Tomáš Kotrba, Jiří Vodák ml.,
Arne Kroták, Habart Wittlinger, Slavomír Pavličko
samostatné České republiky. A dostala „atraktivní“ název: „Extraliga ledního
hokeje“. Vrátila se k osvědčenému modelu dvanácti mužstev, která sehrála
tradičních 44 kol. Nejlepších osm si potom zahrálo play – off. Místa
po čtyřech slovenských účastnících zaujaly dvě mužstva, postupující z nižší
soutěže – Hradec Králové a Jindřichův Hradec. Oba Hradce však nakonec
sestoupily.
Novinkou ve Zlíně bylo to, že se kluziště na zimním stadiónu zúžilo
z tradičních třiceti na 28 metrů. „Ševci“ nastoupili ve zbrusu nových dresech,
které zdobily žluté a modré hvězdy. „Hvězdičkové“ dresy se pak staly
poznávacím znamením Zlína na dlouhých devět let.
V hráčském kádru došlo k mnoha změnám. Nenápadný, ale spolehlivý
obránce Vlk se vrátil na Slovensko. Také Václav Baďouček se po další
nevydařené sezóně vrátil do Plzně, poté co se stával častým a někdy snad
i nezaslouženým objektem kritiky fanoušků. Dokonce se mezi nimi později
ujal slogan: „Jenom aby zase nekupovali dalšího Baďoučka!“ Svou poslední
kapitolu napsali ve Zlíně dva dlouholetí útočníci. Radim Raděvič odešel
do Vsetína, se kterým pak postoupil do extraligy. Miroslav Chalánek, který
hrál za „Ševce“ ještě o rok déle, se vrátil do Olomouce, kde ještě v této
sezóně slavil titul ligových mistrů! A dokonce s trenérem Augustou
na střídačce. Kanonýr Hub odešel na rok na vojnu. A aby odchodů nebylo
málo, kompletně se rozpadl loni úspěšný juniorský útok. Sedlák šel rovněž
na vojnu a jeho kolegové Bonk a Grošek odletěli bez souhlasu klubu
do zámoří, kde se snažili prosadit do NHL.
Ovšem také kolonka příchodů byla docela zaplněná. Obranu posílil zkušený
Jaroslav Benák, bývalý reprezentant a mistr světa z roku 85‘. Za bratrem
Romanem přišel do Zlína rovněž jihlavský Petr Kaňkovský, a s ním jeho
spoluhráč Mejzlík. Nezanedbatelnou posilou se stal brněnský střelec Pavel
Janků. Tak se začalo skládat mužstvo pozdějších finalistů.
Sezónu Zlína provázely značné výkyvy. Doma hráli „Ševci“ celkem dobře,
ale u soupeřů dostávali pěkné „nakládačky“. Doma porazili Pardubice 6:2
a na to prohráli v Plzni 2:8. V šestém kole prohráli doma s Jihlavou 1:5
a hned v dalším zápase v Hradci Králové 1:9.
Po tomto zápase zlínské vedení značně znervóznělo, a přestože doma už
se „Ševcům“ vedlo celkem dobře, venku inkasovali v průměru sedm branek!
Trenér Augusta byl odvolán a hlavním trenérem se stal jeho dosavadní
asistent Říha. Potom už to sice nebyly takové extrémy, ale výsledková
„houpačka“ trvala až konce. Přesto v některých zápasech doma udělali
zlínští svým divákům radost.
Rekordní byl domácí zápas se Spartou, kdy se zvláště v první třetině
nestačily prořídlé ochozy divit. Už v první minutě „Ševci“ skórovali a potom
v euforii projížděli sparťanskou obranou jako nůž máslem. A hlavně dávali
další branky. Po první třetině vedli 6:0! Dál už sice zápas tak báječný
nebyl, ale porazit obhájce titulu 8:1, to docela jde, ne?
A teď ještě pár dalších zajímavých zápasů: S Pardubicemi 6:5
po prodloužení, když na vítězný gól Janků krásně nahrával Štraub. Potom
konečně výhra venku – 6:3 v Litvínově, ale hned nato debakl s Vítkovicemi
4:9. V možná nejhezčím zápase sezóny opět se Spartou, vyhrál Zlín 4:3,
když zápas otočil v poslední třetině a vítězný gól dal Štraub. V Jihlavě hráli
„Ševci“ 6:6. V předposledním kole porazili Litvínov 6:2 a vypadalo to, že
forma půjde nahoru. Na závěr však prohráli ve Vítkovicích 1:9! A byli biti
nejen co se týká gólů. Vítkovičtí vzali zápas prestižně a vyvolávali spoustu
šarvátek. Výsledkem těchto nesmyslných soubojů bylo, že někteří hráči
utrpěli zranění, vinou kterých nemohli nastoupit v play – off! Nejvíc pak
chyběl „Ševcům“ obránce Benák.
Ve velice vyrovnané tabulce obsadili zlínští výborné 4. místo, přestože měli
pasivní skóre! V play – off narazili potřetí za sebou na Spartu. Zajímavé
bylo, že v základní části s tímto soupeřem ani jednou neprohráli! Kromě
zmiňovaných zápasů doma hráli v Praze dvakrát 1:1.
V této sezóně také vyvrcholilo hektické posilování týmů před play – off.
Pravidla to umožňovala, a tak jednotlivé kluby sháněly každého aspoň
trochu dobrého hráče ze zahraničních týmů, pro které už sezóna skončila.
Každý měl „nárok“ až na tři posily. Například olomoučtí angažovali Řezníčka
a Dopitu, kteří jim nakonec vyhráli titul. Moc regulérní to tedy opravdu
nebylo. Spartu posílili Bříza, Jelínek, Žemlička a Rus Těpljakov, takže
nakonec ani všichni hrát nemohli…Zato Zlínu posilování vůbec nevyšlo.
Přestože je nejvíce trápila obrana, angažovali trio popradských útočníků!
Play – off začali „Ševci“ doma a první utkání prohráli 2:3. Zápas se nepovedl
gólmanu Hrazdírovi, který inkasoval druhý gól po střele Petrovky z brankové
čáry. Ve druhé třetině domácí vyrovnali na 2:2. Zápas nakonec rozhodl
Sparťan Táborský gólem z přesilovky.
Druhý zápas byl velice hektický a rozhodčí v něm Zlínu opravdu nepřáli.
Zajímavé bylo, že muži v pruhovaném nastoupili tentokrát bez jmenovek
na dresech. Místo nich se na jejich oděvech vyjímala reklama výrobce
větrových bonbónů „Halls“. Takže hlavním rozhodčím byl Halls a na čarách
mu asistovali Halls a Halls…Sudí Bolina toleroval Spartě spoustu faulů,
například po zákroku Jelínka, který zranil Pavlička v obličeji vůbec
nevylučoval. Diváci „tradičně“ zaházeli led a dobrých pět minut se nehrálo.
Sparta hrála až brutálně, Šrek zranil Krajíčka, ale vylučovaní byli spíše
domácí. „Ševci“ v utkání neustále doháněli náskok soupeře. Vrcholem
marnosti byla situace za stavu 3:4 v poslední třetině, kdy dostal přihrávku
na modrou Pavel Janků a po nájezdu zavěsil. Polovina stadiónu
se radovala, ne však ta, která si všimla rozhodčího, jak jezdí po ledě
se zvednutou rukou. Prý ofsajd!!! Nevím, jestli ho kromě rozhodčího ještě
někdo viděl. Frustrovaní „Ševci“ pak ještě v závěru inkasovali a prohráli 3:5.
Do Prahy jeli s malými a nadějemi. Jenže koho by napadlo, že tam prohrají
0:10! Dál už to nemá smysl komentovat. Tak skončila jedna neslavná
sezóna. Neslavná i přesto, že Zlín stejně jako loni skončil celkově
na 7. místě, což určitě nebyl neúspěch. Ale možná hlavně kvůli
nepovedenému play – off příliš velká spokojenost nepanovala.
Sezóna vůbec nevyšla Richardu Hrazdírovi. To v ofenzívě to bylo mnohem
lepší. Suverénem byl centr Petr Kaňkovský, který zaznamenal celkem 53
bodů (29+24)! Většinou hrál s bratrem Romanem za zády a s Mejzlíkem
na levém křídle. Výborně si vedli také Pavel Janků – 40 b. (21+19) a Josef
Štraub – 40b. (15+25). Také Jaroslav Benák odehrál dobrou sezónu. Škoda,
že ji nedohrál až do konce. Výraznou šanci dostali domácí odchovanci
Miloslav Gureň a Petr Čajánek. A oba se uvedli velice dobře.
Kanadské bodování 1993/94 (Play-off)
