Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ševci 1993-94

AC ZPS ZLÍN

 

VEDENÍ KLUBU

Prezident: Josef Ondík, viceprezident: Jaroslav Čeřovský, Miloslav Boček,

členové představenstva: Roman Vaškůj, Milan Maděryč, Bohumil Kožela,

Vladimír Dočkal, Zdeněk Kroča, Karel Jankovič, vedoucí ZS: Miroslav

Michalovský, sport. manažer: Ladislav Maršík

 

REALIZAČNÍ TÝM

Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: Jiří Gatěk, František Zálešák,

masér: Lubomír Pálka, kustod: Miloslav Sedlák

 

TRENÉŘI

Josef Augusta, Miloš Říha, po odvolání J.Augusty (říjen), Miloš Říha, Josef

Kožela

 

HRÁČI

Před sezónou odešli:

Pavel Maláč (Jihlava - vojna), Jaroslav Hub (Jihlava - vojna), Vladimír Vlk

(Trenčín), Václav Baďouček (Plzeň), Radim Raděvič (Vsetín), Miroslav

Chalánek (Olomouc), Lubomír Václavíček (Prostějov), Michal Grošek

(Winnipeg Jets), Radek Bonk (Las Vegas - IHL), Zdeněk Sedlák (Tábor -

vojna), Martin Kotásek (Tábor - vojna), Radek Haut (Hodonín)

 

Před sezónou přišli:

Mojmír Nečas (Vyškov - z vojny), Jaroslav Benák (Jihlava), Robert Svoboda

(Tábor - z vojny), Petr Kaňkovský (Jihlava), Pavel Janků (Kometa Brno),

Roman Mejzlík (Jihlava), Tomáš Němčický (Olomouc), Jan Kašík (Jihlava -

z vojny), Tomáš Kotrba (Sparta)

 

V průběhu sezóny:

Arne Kroták, Habart Wittlinger, Slavomír Pavličko (Poprad - na play-off)

 

SOUPISKA

Brankáři: Richard Hrazdíra, Mojmír Nečas, Petr Kuběna

 

Obránci: Jaroslav Benák, Roman Kaňkovský, Radim Tesařík, Pavel

Kowalczyk, Pavel Rajnoha, Miloslav Gureň, Patrik Hučko, Jan Krajíček,

Robert Svoboda

 

Útočníci: Petr Kaňkovský, Pavel Janků, Josef Štraub, Juraj Jurík, Roman

Mejzlík, Miroslav Okál, Roman Meluzín, Tomáš Němčický, Zdeněk Okál,

Petr Čajánek, Martin Čech st., Jan Kašík, Tomáš Kotrba, Jiří Vodák ml.,

Arne Kroták, Habart Wittlinger, Slavomír Pavličko

 

 

Po rozdělení federální ligy odstartovala v nové sezóně hokejová soutěž

samostatné České republiky. A dostala „atraktivní“ název: „Extraliga ledního

hokeje“. Vrátila se k osvědčenému modelu dvanácti mužstev, která sehrála

tradičních 44 kol. Nejlepších osm si potom zahrálo play – off. Místa

po čtyřech slovenských účastnících zaujaly dvě mužstva, postupující z nižší

soutěže – Hradec Králové a Jindřichův Hradec. Oba Hradce však nakonec

sestoupily.

Novinkou ve Zlíně bylo to, že se kluziště na zimním stadiónu zúžilo

z tradičních třiceti na 28 metrů. „Ševci“ nastoupili ve zbrusu nových dresech,

které zdobily žluté a modré hvězdy. „Hvězdičkové“ dresy se pak staly

poznávacím znamením Zlína na dlouhých devět let.

V hráčském kádru došlo k mnoha změnám. Nenápadný, ale spolehlivý

obránce Vlk se vrátil na Slovensko. Také Václav Baďouček se po další

nevydařené sezóně vrátil do Plzně, poté co se stával častým a někdy snad

i nezaslouženým objektem kritiky fanoušků. Dokonce se mezi nimi později

ujal slogan: „Jenom aby zase nekupovali dalšího Baďoučka!“ Svou poslední

kapitolu napsali ve Zlíně dva dlouholetí útočníci. Radim Raděvič odešel

do Vsetína, se kterým pak postoupil do extraligy. Miroslav Chalánek, který

hrál za „Ševce“ ještě o rok déle, se vrátil do Olomouce, kde ještě v této

sezóně slavil titul ligových mistrů! A dokonce s trenérem Augustou

na střídačce. Kanonýr Hub odešel na rok na vojnu. A aby odchodů nebylo

málo, kompletně se rozpadl loni úspěšný juniorský útok. Sedlák šel rovněž

na vojnu a jeho kolegové Bonk a Grošek odletěli bez souhlasu klubu

do zámoří, kde se snažili prosadit do NHL.

Ovšem také kolonka příchodů byla docela zaplněná. Obranu posílil zkušený

Jaroslav Benák, bývalý reprezentant a mistr světa z roku 85‘. Za bratrem

Romanem přišel do Zlína rovněž jihlavský Petr Kaňkovský, a s ním jeho

spoluhráč Mejzlík. Nezanedbatelnou posilou se stal brněnský střelec Pavel

Janků. Tak se začalo skládat mužstvo pozdějších finalistů.

Sezónu Zlína provázely značné výkyvy. Doma hráli „Ševci“ celkem dobře,

ale u soupeřů dostávali pěkné „nakládačky“. Doma porazili Pardubice 6:2

a na to prohráli v Plzni 2:8. V šestém kole prohráli doma s Jihlavou 1:5

a hned v dalším zápase v Hradci Králové 1:9.

Po tomto zápase zlínské vedení značně znervóznělo, a přestože doma už

se „Ševcům“ vedlo celkem dobře, venku inkasovali v průměru sedm branek!

Trenér Augusta byl odvolán a hlavním trenérem se stal jeho dosavadní

asistent Říha. Potom už to sice nebyly takové extrémy, ale výsledková

„houpačka“ trvala až konce. Přesto v některých zápasech doma udělali

zlínští svým divákům radost.

Rekordní byl domácí zápas se Spartou, kdy se zvláště v první třetině

nestačily prořídlé ochozy divit. Už v první minutě „Ševci“ skórovali a potom

v euforii projížděli sparťanskou obranou jako nůž máslem. A hlavně dávali

další branky. Po první třetině vedli 6:0! Dál už sice zápas tak báječný

nebyl, ale porazit obhájce titulu 8:1, to docela jde, ne?

A teď ještě pár dalších zajímavých zápasů: S Pardubicemi 6:5

po prodloužení, když na vítězný gól Janků krásně nahrával Štraub. Potom

konečně výhra venku – 6:3 v Litvínově, ale hned nato debakl s Vítkovicemi

4:9. V možná nejhezčím zápase sezóny opět se Spartou, vyhrál Zlín 4:3,

když zápas otočil v poslední třetině a vítězný gól dal Štraub. V Jihlavě hráli

„Ševci“ 6:6. V předposledním kole porazili Litvínov 6:2 a vypadalo to, že

forma půjde nahoru. Na závěr však prohráli ve Vítkovicích 1:9! A byli biti

nejen co se týká gólů. Vítkovičtí vzali zápas prestižně a vyvolávali spoustu

šarvátek. Výsledkem těchto nesmyslných soubojů bylo, že někteří hráči

utrpěli zranění, vinou kterých nemohli nastoupit v play – off! Nejvíc pak

chyběl „Ševcům“ obránce Benák.

Ve velice vyrovnané tabulce obsadili zlínští výborné 4. místo, přestože měli

pasivní skóre! V play – off narazili potřetí za sebou na Spartu. Zajímavé

bylo, že v základní části s tímto soupeřem ani jednou neprohráli! Kromě

zmiňovaných zápasů doma hráli v Praze dvakrát 1:1.

V této sezóně také vyvrcholilo hektické posilování týmů před play – off.

Pravidla to umožňovala, a tak jednotlivé kluby sháněly každého aspoň

trochu dobrého hráče ze zahraničních týmů, pro které už sezóna skončila.

Každý měl „nárok“ až na tři posily. Například olomoučtí angažovali Řezníčka

a Dopitu, kteří jim nakonec vyhráli titul. Moc regulérní to tedy opravdu

nebylo. Spartu posílili Bříza, Jelínek, Žemlička a Rus Těpljakov, takže

nakonec ani všichni hrát nemohli…Zato Zlínu posilování vůbec nevyšlo.

Přestože je nejvíce trápila obrana, angažovali trio popradských útočníků!

Play – off začali „Ševci“ doma a první utkání prohráli 2:3. Zápas se nepovedl

gólmanu Hrazdírovi, který inkasoval druhý gól po střele Petrovky z brankové

čáry. Ve druhé třetině domácí vyrovnali na 2:2. Zápas nakonec rozhodl

Sparťan Táborský gólem z přesilovky.

Druhý zápas byl velice hektický a rozhodčí v něm Zlínu opravdu nepřáli.

Zajímavé bylo, že muži v pruhovaném nastoupili tentokrát bez jmenovek

na dresech. Místo nich se na jejich oděvech vyjímala reklama výrobce

větrových bonbónů „Halls“.  Takže hlavním rozhodčím byl Halls a na čarách

mu asistovali Halls a Halls…Sudí Bolina toleroval Spartě spoustu faulů,

například po zákroku Jelínka, který zranil Pavlička v obličeji vůbec

nevylučoval. Diváci „tradičně“ zaházeli led a dobrých pět minut se nehrálo.

Sparta hrála až brutálně, Šrek zranil Krajíčka, ale vylučovaní byli spíše

domácí. „Ševci“ v utkání neustále doháněli náskok soupeře. Vrcholem

marnosti byla situace za stavu 3:4 v poslední třetině, kdy dostal přihrávku

na modrou Pavel Janků a po nájezdu zavěsil. Polovina stadiónu

se radovala, ne však ta, která si všimla rozhodčího, jak jezdí po ledě

se zvednutou rukou. Prý ofsajd!!! Nevím, jestli ho kromě rozhodčího ještě

někdo viděl. Frustrovaní „Ševci“ pak ještě v závěru inkasovali a prohráli 3:5.

Do Prahy jeli s malými a nadějemi. Jenže koho by napadlo, že tam prohrají

0:10! Dál to nemá smysl komentovat. Tak skončila jedna neslavná

sezóna. Neslavná i přesto, že Zlín stejně jako loni skončil celkově

na 7. místě, což určitě nebyl neúspěch.  Ale možná hlavně kvůli

nepovedenému play – off příliš velká spokojenost nepanovala.

Sezóna vůbec nevyšla Richardu Hrazdírovi. To v ofenzívě to bylo mnohem

lepší. Suverénem byl centr Petr Kaňkovský, který zaznamenal celkem 53

bodů (29+24)! Většinou hrál s bratrem Romanem za zády a s Mejzlíkem

na levém křídle. Výborně si vedli také Pavel Janků – 40 b. (21+19) a Josef

Štraub – 40b. (15+25). Také Jaroslav Benák odehrál dobrou sezónu. Škoda,

že ji nedohrál až do konce. Výraznou šanci dostali domácí odchovanci

Miloslav Gureň a Petr Čajánek. A oba se uvedli velice dobře.

 

Výsledky 1993/94

 

Tabulka 1993/94

 

Kanadské bodování 1993/94

 

Kanadské bodování 1993/94 (Play-off)

 

Play-off 94´

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář