Ševci 1988-89
TJ GOTTWALDOV
VEDENÍ KLUBU
Předseda oddílu: Bohumil Kožela, od listopadu Josef Ondík, členové:
Zdeněk Buchta, Petr Mlčák, Jaroslav Vašíčko, Pavel Novosad, Josef Ondík,
František Zálešák, Josef Matějčný, František Vojtěšek, Miroslav Salát, Leon
Wesley
REALIZAČNÍ TÝM
Vedoucí mužstva: Josef Kožela, lékaři: František Zálešák, Jiří Gatěk,
masér: Lubomír Pálka
TRENÉŘI
Ladislav Maršík, Jaroslav Stuchlík st., od listopadu navíc Bohumil Kožela
HRÁČI
Před sezónou odešli:
Zdeněk Venera (Fredrikshaven - Dán.), František Frosch (Olomouc), Pavel
Jiskra (Vsetín), Ivan Švancar (Hodonín), Karel Mimochodek (Trenčín -
vojna), Roman Ryšánek (Vítkovice), Michal Slavík (Olomouc)
Před sezónou přišli:
Ladislav Blažek (Trenčín), Zdeněk Trávníček (Jihlava), Pavel Petřík (Jihlava
B - z vojny), Radim Raděvič (Trenčín - z vojny), Miroslav Chalánek
(Michalovce - z vojny), Martin Hrstka (Trenčín), Lubomír Václavíček (Jihlava
B - z vojny)
V průběhu sezóny:
Miloslav Sedlák (Hodonín), Miroslav Kořený (Hodonín)
SOUPISKA
Brankáři: Ladislav Blažek, Pavel Kněžický, Roman Čechmánek
Obránci: Antonín Stavjaňa, Luděk Čajka, Zdeněk Albrecht, Miloslav Sedlák,
Miroslav Kořený, Zdeno Krajč, Gustav Peterka, Zdeněk Trávníček, Robert
Svoboda, Pavel Petřík
Útočníci: Rostislav Vlach, Milan Maruška, Jaroslav Otevřel, Juraj Jurík,
Radim Raděvič, Luděk Pelc, Miroslav Chalánek, Michal Tomek, Martin
Hrstka, Lubomír Požárek, Jaroslav Santarius, Milan Dobiášek, Lubomír
Václavíček, Miroslav Okál, Jaroslav Hub, Roman Němčický
se tentokrát postavili domácí trenéři Maršík a Stuchlík. Zdeněk Venera
odešel na závěr kariéry do Dánska, v lize skončil také Pavel Jiskra. Vrátil se
vojnou ostřílený Raděvič, a s ním přišel rovněž z Trenčína brněnský Martin
Hrstka. V brance vsadilo vedení na olomouckého Ladislava Blažka, který
v předchozí sezóně rovněž vojákoval v Trenčíně.
„Ševci“ začali špatně a z prvních třinácti zápasů vyhráli jenom dva,
s Jihlavou 3:2 a s Č. Budějovicemi 3:1. Tentokrát prohrávali i domácí
zápasy. Fanoušci byli naštvaní a místo povzbuzování se na stadióně
většinou pískalo. Los přisoudil Gottwaldovu dokonce čtyři zápasy po sobě
doma, ty však dopadly takto: Litvínov 0:3, Sparta 1:1, Košice 4:5
a Pardubice 3:5. Následovala reprezentační přestávka a v ní velké změny.
Na střídačku ke svým kolegům opět „sestoupil“ Bohumil Kožela, předsedou
oddílu se stal Josef Ondík. Do týmu byli z nižší soutěže povoláni bývalí hráči
- zkušení obránci Sedlák a Kořený. A hlavně se „Ševci“ dali dohromady
a začali hrát podstatně líp.Takto se jim vedlo na konci listopadu: s Kladnem
9:1, v Litvínově 3:2, na Spartě 5:2 a v Košicích 4:4. Rázem se posouvali
tabulkou nahoru. Jenže liga byla v tomto roce velice vyrovnaná, a tak i když
si gottwaldovští také v nadstavbě vedli celkem dobře, do play – off
se nakonec nedostali. V tabulce obsadili 10. místo, když na osmý
postupující Litvínov jim chyběly pouhé dva body.
Zase je čekala soutěž posledních čtyř mužstev o záchranu, tentokrát jen
šest zápasů: každý s každým doma – venku. Zase si všichni hlídali domácí
zápasy. Jak je tato soutěž nesmyslná se ukázalo v tom, že bratislavský
Slovan, který závěr ligy úplně vypustil (jenom 12 bodů!) se nakonec
zachránil na úkor Kladna.
Bohužel také „Ševci“ se „vyznamenali“. V předposledním zápase soutěže
hráli proti Vítkovicím. Nešlo jim to a prohrávali už 0:4! Jenže zřejmě došlo
k nějaké dohodě, protože vítkovičtí najednou klouzali po ledě jako při
veřejném bruslení a doslova domácím nabízeli puk. Ti lehce snížili na 2:4.
Ovšem v posledních vteřinách druhé části hry, když už hráči téměř odcházeli
do kabin, vítkovický útočník nahodil puk do pásma, a ten k překvapení všech
skončil v brance! A bylo to 2:5. Diváci s velkou zvědavostí (a trochu i
škodolibostí) čekali, jak se bude vyvíjet poslední třetina. Bohužel komedie
byla dohrána až do konce. Gottwaldov „senzačně“ zvítězil 6:5. Říkalo
se potom, že se dohodla obě vedení týmů, a že i hráči nelibě nesli, že byli
v zápase za šašky. Každopádně z toho byly velké rozpaky, zvláště když
se ukázalo, že by se „Ševci“ zachránili i bez této „výhry“.
V zápasech o umístění, které už byly spíše tréninkem na další sezónu,
porazili gottwaldovští právě Vítkovice a obsadili celkově 9. místo.
Brankář Blažek očekávanou oporou nebyl, chytal celkem průměrně.
V obraně se spolehlivému Stavjaňovi výbornými výkony blížil Luděk Čajka.
„Mise“ Sedláka a Kořeného se ukázala úspěšná, oba dokázali mužstvo
zvednout. Z útočníků získal Vlach 38 bodů (20+18), svou nejlepší sezónu
odehrál Maruška, oporou se stával Otevřel. Od Raděviče se zřejmě čekalo
víc. A také některé dlouholeté opory už přestávaly stačit. „Hokejová
dlouhověkost“ tenkrát ještě nefungovala…
A ještě jedna zajímavost: své první ligové minuty odchytal později slavný
Roman Čechmánek.
