Ševci 1987-88
TJ GOTTWALDOV
VEDENÍ KLUBU
Předseda oddílu: Bohumil Kožela, členové: Zdeněk Buchta, Miloš Sláma,
Petr Mlčák, Jaroslav Vašíčko, Pavel Novosad, Josef Ondík, František
Zálešák, Josef Matějčný, František Vojtěšek, Miroslav Salát
TRENÉŘI
Zdeněk Uher, Ladislav Maršík, po odstoupení Z.Uhra (únor) Bohumil Kožela,
Ladislav Maršík, Jaroslav Stuchlík st., masér: Lubomír Pálka
HRÁČI
Před sezónou odešli:
Jiří Svoboda (Plzeň), Richard Hrazdíra (Jihlava B - vojna), Miloslav Sedlák
(N. Sad-Jug.), Miroslav Kořený (Zetor Brno), Petr Pavlas (Trenčín - vojna),
Tomáš Kapusta (Jihlava - vojna), Karel Buřič (Hodonín), Miroslav Stavjaňa
(Písek - vojna), Zdeněk Čech (konec kariéry)
Před sezónou přišli:
Luděk Čajka (Jihlava - z vojny), František Frosch (Jihlava B), Michal Tomek
(Jihlava B - z vojny), Lubomír Požárek (Vyškov - z vojny), Michal Slavík
(Jihlava B)
SOUPISKA
Brankáři: Roman Svačina, Pavel Kněžický, Michal Simon
Obránci: Antonín Stavjaňa, Zdeněk Venera, Zdeněk Albrecht, Luděk Čajka,
Robert Svoboda, Zdeno Krajč, Gustav Peterka, František Frosch
Útočníci: Rostislav Vlach, Jaroslav Santarius, Juraj Jurík, Luděk Pelc,
Michal Tomek, Milan Dobiášek, Pavel Jiskra, Lubomír Požárek, Jaroslav
Otevřel, Ivan Švancar, Milan Maruška, Karel Mimochodek, Roman
Němčický, Roman Ryšánek, Miroslav Okál,
Jaroslav Hub, Michal Slavík
svou čtvrtou sezónu v Gottwaldově. Před jejím začátkem ukončili ligovou
kariéru Zdeněk Čech a Karel Buřič. Na vojnu odešli Pavlas a Kapusta.
Naopak zelené sukno svlékli Michal Tomek a především Luděk Čajka.
Největší problém nastal ovšem na brankářském postu. Svoboda se vrátil
do Plzně a sázka na dvojici Kněžický – Svačina nevyšla.
V prvním utkání sezóny sice Gottwaldov zvítězil v Plzni 4:2, jenže pak osm
zápasů po sobě nevyhrál! V 10. kole se naštěstí „Ševci“ chytli, když
v tradičním derby porazili doma Brno 5:0. Pak využili dobrého rozlosování –
Slovan 5:1, Plzeň 5:3 a Pardubice 6:3. Aspoň na čas opustili poslední příčky
tabulky. V té době už kouzlo Zdeňka Uhra přestávalo působit. Trenér, který
dosáhl s týmem mimořádných úspěchů, si čím dál víc přestával s hráči
rozumět. Začala se projevovat jakási ponorková nemoc. A bylo to
vidět i na ledě. Od 15. kola následovala další série osmi zápasů bez výhry,
mezi kterými čněla domácí prohra s Litvínovem 6:9. Po novém roce „Ševci“
vyválčili důležité body alespoň proti Brnu, a pak následovala dlouhá
přestávka, kdy se konaly Olympijské hry v Calgary.
Během této přestávky trenér Uher na svou funkci rezignoval a na střídačku
se postavil „trenér záchranář“ Bohumil Kožela. Ale ani potom se
gottwaldovským příliš nedařilo. Venku prohrávali, doma ztráceli body za
remízy. Jedinou výjimkou, tentokrát pozitivní byl zase zápas s Litvínovem,
který porazili 9:1.
V tabulce tak obsadili 10. místo se ztrátou pěti bodů na play – off
a s náskokem pěti bodů na poslední Brno.
Vedení soutěže neustále vymýšlelo nějaké novinky. Tentokrát to byla soutěž
o záchranu. Mužstva na 9. -12. místě si rozdělily tzv.bonifikační body
(3, 2, 1, 0), a utkala se v nekonečném maratónu každé s každým čtyřikrát.
Soutěž končila až 28. dubna! Každý tým si pečlivě hlídal domácí zápasy,
které potřeboval nutně vyhrát. Gottwaldov ztratil doma jeden jediný bod
a bez větších potíží se zachránil.
V celkovém hodnocení se posunul na 9. místo.
Brankářskou jedničkou měl být Kněžický. Ale protože se mu nedařilo a navíc
se potýkal se zraněními, odchytal většinu zápasů mladík Svačina. Měl dobré
momenty, ale celkově toho na něj bylo příliš. Kromě tradiční opory Stavjani a
spolehlivého Čajky odehrál dobrou sezónu (svou poslední za „Ševce“)
Zdeněk Venera. Hodnocení útočníků by bylo jako opsané přes kopírák
z minulé sezóny. Rosťa Vlach zaznamenal tentokrát 42 bodů (22+20). Dobře
hrál po návratu z vojny Tomek, zatímco dlouho očekávaný Ryšánek se
ani ve své druhé sezóně neprosadil. Výborně se uvedl Jaroslav Otevřel
a svůj první ligový zápas odehrál Miroslav Okál.
