Ševci 1984-85
TJ GOTTWALDOV
VEDENÍ KLUBU
Předseda oddílu: František Šimlík, členové: Zdeněk Buchta, Miloš Sláma,
Petr Mlčák, Věroslav Juránek, Bohumil Kožela, Miroslav Olivík, Marián
Rúčka, František Zálešák, Josef Matějčný, František Vojtěšek
TRENÉŘI
Zdeněk Uher, Ladislav Maršík, Otto Mrlík, masér: Lubomír Pálka
HRÁČI
Před sezónou odešli:
Libor Nuzík (Šumperk), Miroslav Michalovský (Hodonín), Vladimír Kocián
(Vítkovice), Vlastimil Vajčner (Nitra), Pavel Hulva (Michalovce-vojna)
Před sezónou přišli:
Rostislav Vlach (Jihlava-z vojny), Radim Raděvič (Opava)
SOUPISKA
Brankáři: Jiří Králík, Ivo Pešat
Obránci: Zdeněk Venera, Miloslav Sedlák, Antonín Stavjaňa, Gustav
Peterka, Zdeněk Albrecht, Luděk Čajka, Ladislav Zavrtálek, Robert
Svoboda, Jindřich Korph
Útočníci: Rostislav Vlach, Jaroslav Santarius, Luděk Pelc, Pavel Mezek,
Zdeněk Čech, Jiří Vodák st., Pavel Jiskra, Tomáš Kapusta, Miroslav Kořený,
Miloš Říha, Miroslav Chalánek, Michal Tomek, Karel Buřič, František
Pecivál, Radim Raděvič, Milan Dobiášek, Lubomír Požárek
Po loňské nevydařené sezóně jsme všichni doufali, že ta následující bude
lepší. Ovšem že bude až tak vynikající, to nás opravdu ani nenapadlo.
Ale nepředbíhejme…
Oproti loňsku nastoupili „Ševci“ s minimálními změnami v kádru. Odešli
„problémoví“ Kocián a Vajčner. Z vojny se po Stavjaňovi vrátil také Rosťa
Vlach a z Opavy přišel Raděvič, který však většinu sezóny nemohl hrát kvůli
disciplinárnímu trestu z juniorské reprezentace.
Trenérský post zaujal Zdeněk Uher z Pardubic. Ale co bylo nejdůležitější,
konečně se uzdravil Jiří Králík.
Nový trenér vsadil na disciplínu a na důslednou obranu. Hráči mimořádně
věřili brankáři a ten jim důvěru splácel vynikajícími výkony. Ve většině
zápasů platilo, že pokud „Ševci“ dají alespoň dvě branky, vyhrají, protože
Králík víc jak jeden gól nedostane.
V prvním kole nastoupili gottwaldovští před televizními kamerami v zápase
proti Litvínovu a vyhráli 4:3. Hned ve třetím potom dosáhli velkého úspěchu,
když porazili mistrovskou Jihlavu 3:1. Nato sice prohráli 0:8 v Košicích, ale
to byl nakonec jediný výpadek v celé sezóně. Potom už přišly pověstné
Králíkovy zápasy s jedním obdrženým gólem. „Ševci“ se usadili od začátku
na třetí příčce tabulky za Jihlavou a Košicemi.
A právě s Košicemi se utkali doma v 15. kole. Košice hrály ofenzivní hokej,
hodně branek dávaly a také hodně inkasovaly. Jejich oporami byli V. Lukáč,
M. Ihnačák, Liba, Slanina, Vodila. Utkání mělo vynikající kulisu, fanoušci si
nesmírně vážili toho, že „Ševci“ hrají o špici tabulky. Zápas byl velice
dramatický, pamatuji si z něho především bravurní zákroky Králíka proti
košickým střelcům. A také si vzpomínám na gól, myslím že to byl právě ten
vítězný, který vstřelil veterán Jiří Vodák. Jak se smál pod fousy, dříve než
zmizel v chumlu spoluhráčů. Jak si užíval, že ve své poslední sezóně hraje
o medaili. Gottwaldov vyhrál 3:2, a někteří fanoušci začali skandovat „Mistři,
mistři!“.
Na titul to přece jenom nebylo, ale hrát vyrovnané zápasy s Jihlavou
a Košicemi, to se nám líbilo. S Jihlavou, kterou měl Králík doslova přečtenou
ze svého dlouholetého působení, „Ševci“ ani jednou neprohráli. Doma s ní
hráli 3:1 a 2:2, v Jihlavě 1:1 a 3:3.
Paradoxní bylo, že v této sezóně třikrát prohráli s Brnem. Občas se také
rozstříleli (Pardubice a Vítkovice doma shodně 8:2), ale to byly spíše
výjimky.
Někteří kritici sice brblali, že se na tu defenzívu nedá dívat, ale kdo by se
zlobil, když se vyhrává.
Nakonec tedy „Ševci“ dosáhli historického úspěchu, obsadili 3. místo
a získali bronzové medaile. Dali sice jenom 128 gólů, což byl třetí nejmenší
počet v celé lize, ale inkasovali pouhých 103, a to bylo suverénně nejméně
ze všech.
Jiří Králík, který odchytal téměř všechny zápasy, dosáhl famózní úspěšnosti
zákroků – 91%, průměru gólů na zápas 2,20 a pětkrát neinkasoval ani
branku. Ovšem jeho přínos pro tým se žádnými čísly vyjádřit nedá.
Protože hráli „Ševci“ především jako tým a sázeli na obranu, je jasné, že
v kanadském bodování žádných skvělých výsledků nedosáhli. Nejlepší
Vlach měl pouhých 22 bodů (11+11). Nejvíce branek (15) dal Santarius.
Svoje místo v týmu našli také juniorští reprezentanti Kapusta a Tomek.
Skvělou sezónu poté Jirka Králík a Tonda Stavjaňa korunovali
v reprezentaci, když na mistrovství světa v Praze vybojovali zlato!
